Autismus – pořád velká neznámá

14. 5. 2016 / Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková

O autismu se mluví čím dál víc. Vypadá to, jakoby dětí s postižením autistického spektra přibývalo, přestože statistiky to nepotvrzují. Je toho pořád hodně, co o autismu nevíme, například jeho přesnou příčinu. O to víc se o ní spekuluje, například v souvislosti s očkováním.

Příspěvky Meteoru 14. 5. 2016
01:05 Autismus v lidském mozku
10:39 Záhadné zvíře z Laosu
18:25 Choroba očí, která zasáhne polovinu lidí
32:50 Rok trvající 4 hod a 15 minut
37:07 Imunologické okénko
42:57 Barevná kresba stará 400 milionů let

Autismus jako první popsal v roce 1943 americký psychiatr Leo Kanner, původem ze středoevropské Haliče. Postižení odhalil u 3 děvčat a 8 chlapců.

Autismus v lidském mozku. Záhadné zvíře z Laosu. Choroba očí, která zasáhne polovinu lidí. Rok trvající 4 hod a 15 minut. Imunologické okénko. Barevná kresba stará 400 milionů let.

„Své malé pacienty považoval za vysoce inteligentní, s ohromnou potřebou samoty a s nutkavou potřebou, aby byly věci i jevy kolem nich stále stejné,“ uvedl v Meteoru neuropatolog František Koukolík. „Kanner popsal řečovou poruchu autistů i vynikající paměť pro seznamy jmen, náhodná fakta a verše,“ dodal.

Jen jeden rok po Kannerovi postižení popsal také vídeňský lékař Hans Asperger. Právě po něm se dodnes nazývá jedna z poruch autistického spektra, tzv. Aspergerův syndrom.

Více autistů než autistek

Udává se, že postižení autismem se častěji objevují u chlapců než u dívek. V Evropě a Asii postihuje asi 1 dítě ze 100, v USA je diagnostikováno častěji, zhruba u 1 dítěte z 68. Celosvětově se udává výskyt postižení u 1 člověka ze 132. „V rozmezí let 1990 – 2010, to je dvacetileté zkoumání, počet lidí stižených autismem neroste,“ zdůraznil Koukolík.

Autisté vidí svět jinak

„Příznaky postižení autistického spektra jsou neobyčejně proměnlivé,“ míní František Koukolík. V zásadě se projevují ve 3 oblastech: poruchou sociální interakce, poruchou komunikace a omezenými opakujícími se zájmy a činnostmi.

Autismus je způsob bytí – vnímání světa smysly, které mají špatně nastavený filtr, nervový systém nestíhající nebo neschopný zpracovávat přijímané vjemy a informace, neurotransmitery neposílající dostatečně rychle nebo vůbec signály z jedné části mozku do druhé. Svět se tak mnohdy stává pouhým shlukem osob, míst a událostí.
http://www.aut-centrum.cz

„Někteří pacienti s poruchou ze spektra autismu nemají základní jazykové schopnosti, u jiných je porucha mírná a omezená na jazykovou pragmatiku, tím je myšlen záměr a strategie mluvícího člověka, situace a kontext jeho výpovědi, účinky a důsledky, které mohou být mimo-řečové,“ popsal Koukolík.

V sociální oblasti pak kolísá porucha od téměř úplného nezájmu o kontakt s lidmi až po jemné odchylky v chápání záměrů a cílů lidí. U jednotlivých pacientů se liší také obliba ve stereotypním chování. „Jejich opakující se chování může kolísat od jednoduchých pohybových stereotypií ke značně propracovaným rituálům,“ doplnil Koukolík.

Jak autisté vnímají svět

Autisté svět vnímají jinak než zdraví lidé. Pěkně vidět to bylo při legendárním experimentu psychologů Fritze Heidela a Marianne Simelové z roku 1944. V jednoduchém animovaném filmu se různě pohybují větší obdélník, trojúhelníky a kroužek – různě do sebe narážejí, někdy menší útvary vstupují do obdélníku a zase se vrací a podobně.

„Téměř všichni lidé popíší chování obrazců v pojmech lidského chování. Řeknou – velký trojúhelník pronásleduje menší, schválně do něj naráží, kroužek utíká. Jen autisté popíší přesně, co vidí – tedy, že velký a malý trojúhelník se pohybují tak a tak a kroužek odlišně,“ vysvětlil Koukolík.

Děti s poruchou autistického spektra mohou vnímat:
– verbální i neverbální komunikaci jako cizí jazyk, stejně jakoby lidé kolem nich mluvili starořečtinou
– lidské obličeje jako nepochopitelné útvary, stejně jakoby se dívaly na složitou matematickou rovnici
– lidskou mysl jako společnou entitu, jakoby všichni lidé věděli, co si ten druhý myslí, a tak se podle toho i chovali.
http://www.aut-centrum.cz

Příčina neznámá

Autismus je vrozená porucha a její přesné příčiny jsou neznámé. Jednou z nich je jistě genetická výbava. „V současné době se uvádí 37 kandidátských genů, 4 z nich jsou nejpodezřelejší. Kdybychom viděli buněčné informační sítě, které jsou těmito geny kódované, mohly by nám připadat jako dálniční síť velkého státu,“ vysvětlil Koukolík.

Riziko, že sourozenci autisty by mohli být také takto postižení, je podle Františka Koukolíka v porovnání s ostatní populací asi 20násobné.

Vliv očkování neprokázán

Někteří lidé jsou přesvědčeni o tom, že běžné očkování může u zdravého dítěte způsobit poruchu autistického spektra - Foto: Filip Jandourek

Někteří lidé jsou přesvědčeni o tom, že běžné očkování může u zdravého dítěte způsobit poruchu autistického spektraFoto: Filip Jandourek

Někteří lidé se domnívají, že za propuknutí autismu může očkování. „To je katastrofálně úspěšný mediální důsledek rafinovaného podvodu, který vymyslel Dr. Wakefield. V roce 1998 uveřejnil ve světově prestižním časopisu The Lancet falšovanou studii, do které zlákal skupinu spolupracovníků,“ popsal Koukolík.

„Cílem podvodu bylo získat peníze z firem, které očkovací látky vyrábějí. Mluví se o lékařském podvodu století. Studie byla stažena a Dr. Wakefield byl z britské lékařské společnosti vyloučen a prohrál i soudní spor“ doplnil Koukolík.

Výsledkem této lži byl pokles podílu očkovaných dětí a nárůst dětí, u kterých propukly spalničky, příušnice a zarděnky. Dodnes existuje i v Česku značná skupina lidí, kteří původní Wakefieldově studii věří a i kvůli ní odmítají nechat své děti očkovat.

Ze zdroje: http://www.rozhlas.cz/

Facebook_32