Zápis do ZŠ – zákonné normy a správní řád

  1. Zápis do 1. tříd ZŠ podle zákonných norem

  2. Zápis do 1. tříd a správní řád


dim_1_00008701B1442930135

  1. Zápis do 1. tříd ZŠ podle zákonných norem

Obsah:

  1. Termín a místo zápisu
    2. Věk dítěte
    3. Práva a povinnosti rodičů
    4. Spádové obvody škol
    5. Odklad povinné školní docházky
    6. Cizinci a povinná školní docházka
    7. Rozhodování ředitele školy
  2. Termín a místo zápisu

Zápis do 1. ročníku  základního vzdělávání proběhne dle § 36 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školský  zákon, ve dnech 15. ledna až 15. února . Tento termín se vztahuje i na školy soukromé a církevní.

Místo a dobu zápisu stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým (viz § 46 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).

  1.  
    Věk dítěte

Podle § 36 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský  zákon, povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.

Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku (viz § 37 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školský  zákon).

  1. Práva a povinnosti rodičů

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (viz § 36 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školský  zákon).

Zákonný zástupce dítěte může pro žáka zvolit jinou než spádovou školu. Důvodem nepřijetí dítěte do vybrané školy je především kapacita školy.

  1. Spádové obvody škol

Obec stanoví podle § 178 odst. 2 školského zákona školské obvody spádové školy. Do spádové školy jsou přednostně přijímáni žáci s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu.

Zákonný zástupce dítěte může pro žáka zvolit jinou než spádovou školu. Důvodem nepřijetí dítěte do vybrané školy je především kapacita školy.

Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli spádové školy nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (viz § 36 odst. 5 školského zákona). Záleží na dohodě mezi ředitelem školy a zřizovatelem, jakým způsobem bude zřizovatel informován o těchto dětech pro účely případné náhrady neinvestičních výdajů podle § 178 odst. 6 školského zákona.

  1. Odklad povinné školní docházky

O odkladu školní docházky rozhoduje podle § 37 odst. 1 školského zákona ředitel školy. Podle § 37 odst. 1 školského zákona odloží začátek povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce dítěte doložené doporučujícím posouzením příslušného školského  poradenského zařízení a odborného lékaře. Odborným lékařem způsobilým posoudit zdravotní stav dítěte pro účely odkladu začátku povinné školní docházky může být v konkrétním případě také dětský lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost, a to zejména v situacích, kdy k odložení začátku povinné školní docházky dojde z důvodu celkové tělesné nezralosti, častého onemocnění apod.
V případě, že je dítě v lékařské péči z důvodu jiných zdravotních obtíží, je třeba trvat na tom, že takové posouzení by měl provést odborný lékař, který se na tuto konkrétní oblast specializuje, tedy např. alergolog, neurolog, kardiolog apod. Ředitel rozhodne o odložení začátku povinné školní docházky v případě, že obě posouzení budou kladná.

  1. Cizinci a povinná školní docházka

Povinná školní docházka se vztahuje i  občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky pobývají na základě zvláštního pobytového povolení, (Hlava IVa zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů ) a dále na jiné cizince, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza,  (§ 30 a násl. a hlava IV zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších zákonů) a azylanty a účastníky řízení o udělení azylu. (Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů).

  1. Rozhodování ředitele školy

O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36 (viz § 46 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).


2. Zápis do 1. tříd a správní řád 

Správní řízení

Na rozhodování ředitele školy o přijetí do prvního ročníku a o odkladu povinné školní docházky podle § 37 školského zákona se vztahuje správní řád (viz § 165 odst. 2 školského zákona), neboť se zde  zakládá právo (povinná školní docházka) jmenovitě určené osobě (dítěti zastoupeném zákonným zástupcem) podle § 9 správního řádu.

Obsah:

  1. Zahájení řízení
    2. Přerušení správního řízení
    3. Založení spisu
    4. Vydání rozhodnutí
    5. Oznámení rozhodnutí
    6. Vyznačení doložky právní moci
    7. Stížnost proti postupu ředitele školy
  2. Zahájení řízení

Správní řízení se zahajuje dvěma způsoby:

– na žádost,
– z moci úřední.

Přijímání žáků k základnímu vzdělávání a odklad povinné školní docházky je zahájení na žádost (§44 a násl. správního řádu).

Zákonný zástupce dítěte musí podat žádost o přijetí k základnímu vzdělávání nebo k odkladu povinné školní docházky.

Tuto žádost může podat:

písemně nebo
– ústně do protokolu.

Formu podání si volí zákonný zástupce dítěte, proto tiskopis, který vypracuje škola pro podání žádosti, může mít pouze doporučující charakter.

Podání žádosti ústně do protokolu znamená, že zákonný zástupce žáka podá žádost ústně a ředitel školy s ním sepíše protokol, který musí mít všechny náležitosti jako žádost písemná (§ 18 správního řádu).

 

Žádost musí mít tyto náležitosti (§ 45 správního řádu):

– kdo ji podává (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popř. jinou adresu pro doručování),

– co žadatel žádá,

– označení správního orgánu, jemuž je žádost doručována,

– další náležitosti,

– podpis osoby, která tak činí.

Při podání žádosti je zákonný zástupce povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti (§ 36 odst. 4 správního řádu).

  1. Přerušení správního řízení

Přerušit správní řízení musí správní orgán (ředitel školy) v případě, že žádost neobsahuje předepsané náležitosti (§ 64 správního řádu). Tato skutečnost může nastat při žádosti o odklad povinné školní docházky, kdy k žádosti chybí přílohy: doporučení příslušného školského poradenského zařízení a doporučení odborného lékaře. Protože by ředitel školy nestihl zákonem stanovenou lhůtu pro vydání rozhodnutí (30 dnů), přeruší správní řízení na dobu nezbytně nutnou, která je zapotřebí k odstraněnídůvodů přerušení (školské poradenské zařízení a odborný lékař dodají svá stanoviska). O ukončení přerušení řízení vyrozumí ředitel školy  účastníky řízení a provede o tom záznam do spisu.

  1. Založení spisu

O každé věci, která se rozhoduje podle správního řádu, se musí vést spis (§ 17 správního řádu).

Spis musí obsahovat:

– žádost zákonného zástupce dítěte popř. protokol (zákonný zástupce dítěte podal žádost ústně a ředitel školy s ním sepsal protokol o ústním jednání (§ 18 správního řádu),

– rozhodnutí ředitele školy,

– doklad o předání rozhodnutí,

– další písemnosti, které se vztahují k věci (doporučení příslušného školského poradenského zařízení a doporučení odborného lékaře),

– informace o přerušení správního řízení,

– stížnost proti postupu správního orgánu,

– …

Formálně může mít spis podobu desek, do kterých budou vkládány veškeré dokumenty, které se týkají správního řízení.

Aby mohl mít spis všechny náležitosti, je nutné vést všechny úkony správního řízení individuálně, nemůžeme proto mít např. seznam rodičů, kteří nám podepíší převzetí rozhodnutí.

  1. Vydání rozhodnutí

Obsah a formu rozhodnutí popisuje § 67 a násl. správního řádu. Rozhodnutí musí mít tři části:

  1. Výrok:

– řešení otázky, která je předmětem řízení,

– právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno,

– označení účastníka,

– lhůtu ke splnění ukládané povinnosti.

  1. Odůvodnění:

– důvod rozhodnutí,

– podklady pro jeho vydání,

– úvahy, kterými se správní orgán řídil,

– informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s případnými námitkami.

Odůvodnění není nutné, vyhověl-li správní orgán v plném rozsahu žádosti (§68 odst. 4 správního řádu).

  1. Poučení

– zda je možné se proti rozhodnutí odvolat,

– v jaké lhůtě,

– který správní orgán o odvolání rozhoduje,

– u kterého správního orgánu se odvolání podává.

Originál rozhodnutí je založen ve spise, stejnopisem se označuje vyhodnocení, které se rozesílá účastníkům řízení.

Podle ustanovení § 68 odst. 4 správního řádu není odůvodnění rozhodnutí třeba, protože  správní orgán vyhověl v plném rozsahu žádosti

  1. Oznámení rozhodnutí

Oznámení rozhodnutí se oznamuje doručením stejnopisu. Doručení musí být doloženo písemným dokladem, který stvrzuje, že byla písemnost doručena nebo že poštovní zásilka obsahující rozhodnutí byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Forma oznámení rozhodnutí musí být zaznamenána ve spisu.

  1. Vyznačení doložky právní moci

Právní moci nabude rozhodnutí, které:

– bylo oznámeno,

– proti kterému nelze podat odvolání (uplynula odvolací lhůta).

Ředitel školy vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které je součástí spisu, právní moc rozhodnutí a zároveň vyznačí den vyhlášení tohoto rozhodnutí  nebo den, kdy byla písemnost předána k doručení.

Na požádání účastníka řízení opatří ředitel školy doložkou právní moci i stejnopis rozhodnutí (§ 73 a násl. správního řádu).

Doložka mívá nejčastěji podobu otisku razítka s malým kulatým státním znakem a kolonka s datem nabytí právní moci.

  1. Stížnost proti postupu ředitele školy

Správní řád v § 175 upravuje právo dotčené osoby obracet se na správní orgán (ředitele školy) se stížností proti postupu správního orgánu. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení, tedy podává se řediteli školy na téhož ředitele školy.

Ten posoudí, zda je stížnost:

– důvodná,

– částečně důvodná,

– nedůvodná.

Shledá-li ji důvodnou nebo částečně důvodnou, je povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a přijaté nápravě se učiní záznam do spisu. Stěžovatel je vyrozuměn jen tehdy, když o to požádal.