ŽIVOT AUTISTŮ: Výbuchy vzteku i strach z očního kontaktu. Jak jim porozumět?

10.11.2016

kluk3

Autismus je závažná porucha mentálního vývoje, která se projevuje už v raném dětství. Autistické děti jiným způsobem vnímají a chápou svět, který je obklopuje.

Autismus je porucha dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Důsledkem je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Nevyhodnocuje ani správně informace, které se k němu dostávají a reaguje někdy nezvykle na běžné podněty. Autismus se projevuje již v raném dětství, ideálně by měl být diagnostikován do 36 měsíců věku dítěte.

PŘÍZNAKY:

Komunikace a sociální chování: Autisté málokdy reagují na své jméno. Někdy až působí dojmem, že neslyší. Mají velký problém s komunikací a často to vypadá, že jsou k okolí lhostejní, protože se vyhýbají očnímu kontaktu. Autistické dítě budě rovněž pasivně reagovat na objímání či pohlazení a jen zřídka bude hledat útěchu od druhých. Většina autistů nedokáže zcela regulovat své jednání. To může mít podobu slovních výbuchů či neovladatelných záchvatů vzteku. Velmi špatně také reagují na změny.

V kolektivu jsou autisté většinou nešťastní. Jsou to totiž samotáři, kteří působí, že žijí ve vlastním světě. Často si i vytváří imaginární kamarády.

Pláč

TYPY AUTISMU:

Autismus zahrnuje širokou řadu poruch, od zjevné mentální retardace až po jedince s lehkými příznaky. Světová zdravotnická organizace rozděluje autismus takto:

Aspergerův syndrom: Děti s Aspergerovým syndromem mívají podobné problémy jako děti s autismem. Intelektově jsou však velmi dobře vybavené, některé jsou i výrazně nadané (rozeznávají brzy číslice či písmena, hrají šachy, ovládají počítač, mají vynikající mechanickou paměť).

Rettův syndrom: Porucha se týká pouze děvčat a její příčina je genetická. Dívky mají jen částečně autistické chování. Velkým problémem je pro ně udržení pozornosti. V oblasti motoriky zaznamenáváme různou míru ztráty úchopových schopností rukou.

Atypický autismus: Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem. Jedná se zejména o komunikační dovednosti. Ročně se v České republice narodí s atypickým autismem zhruba 100 – 150 dětí.

Maminka s dítětem

MÝTY

Kolem poruchy panuje velké množství mýtů, díky kterým má spousta lidí na autisty zkreslený pohled. Zde jsou některé z nich:
1. Autisté nemají zájem o přátelství:
Autisté jsou sice samotáři a vyhýbají se kolektivům, ale není pravda, že nestojí o reálné kamarády. Jen nevědí, jak přátelství navázat a jak ho udržet. Seznamování je pro ně velice obtížné. Často se o kontakt snaží neobratným či nezvyklým způsobem, které okolí zřejmě nepochopí.

Na autistické dítě mohou zdravé děti reagovat velmi ošklivě. Mohou ho mít za podivína a dítě se tak může stát terčem posměchu. Pokud se tedy váš potomek setká ve škole či školce s autistou, je velmi důležité mu vysvětlit, co nemoc obnáší, a jak se za určitých situací zachovat.

2. Lidé s autismem nenavazují oční kontakt
Autisté v dětském věku opravdu oční kontakt nenavazují. V pozdějším věku se to však mohou naučit. Stále to však budou považovat za nepřirozené.

3. Lidé s autismem bývají geniální
Mnoho lidí se domnívá, že autisté bývají na stejné intelektuální úrovni jako třeba postava Raymonda z kultovního snímku Rain Man. Ano, je to možné, jde však jen o vzácné případy. Ani lidé s Aspergerovým syndromem nemusí
mít výhradně nadprůměrný intelekt, ale jejich schopnosti se
mohou pohybovat i v průměru či podprůměru.

4. Dítě s autismem je jen nevychované. Občas by stačil pořádný pohlavek
Toto je mýtus, se kterým se musí potýkat většina rodičů, jejichž dítě je autista. Nekontrolované výbuchy vzteku opravdu neznamenají, že dítě je rozmazlené. Musíme mít na paměti, že děti s poruchou autistického spektra jsou spíše než nevychované obtížně vychovatelné a velmi náročné na péči. Žádné tělesné tresty na ně rozhodně neplatí. Obvykle potřebují při výchově odbornou pomoc.

JAK KOMUNIKOVAT S AUTISTOU?

Nekřičte: Na dítě s autismem nikdy nekřičte ani nezvyšujte hlas. Může se stát, že tím zabráníte další komunikaci.

Ptejte se jasně: Formulujte otázky tak, aby na ně šlo jednoznačně odpovědět (Ano / Ne). Také se vyvarujte pokládání několika otázek najednou.

Buďte trpělivý: Pokud autistické dítě neodpovídá na vaši otázku, neznamená to, že odpovědět nechce. Buďte trpělivý a po chvíli otázku zopakujte či se zeptejte, zda vám dotyčný rozumí.

Jednejte předvídatelně: Autisté jsou velmi citlivý na hmatové podněty. Vyvarujte se proto situace, kdy člověka s autismem chytnete např. za rameno, aniž by předtím věděl, že tak učiníte.

A poslední a velmi důležitý bod: buďte chápaví!

Tématu autismu se věnuje i dokument Normální autistický film, jež vstupuje do kin 10. listopadu a ukazuje příběh pěti dětí, které tato krutá porucha postihla. Autor Miroslav Janek chce divákům ukázat autismus ve zcela jiném pohledu a přimět je, aby ho navždy přestali vnímat jen jako lékařskou diagnózu.

Ze zdroje:http://doma.nova.cz/